Dnes je 25. 10. 2020    Svátek má Beáta, zítra Erik.
Oldřiš oficiální stránky obce
Menu

Výstavba kaple

Článek ve Svitavském deníku o naší budoucí kapli

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ucelené informace o vzniku plánů a výstavby kaple sv. Františka z Assisi v Oldřiši

V kanceláři OÚ v Oldřiši můžete vidět model kaple vyrobený na 3D tiskárně: 

 

 

BV únor 2019  

BV březen 2019

BV duben 2019

BV květen 2019

BV červen 2019

BV červenec 2019

BV srpen 2019

BV září 2019

BV říjen 2019

BV listopad 2019
BV prosinec 2019

BV leden 2020

BV únor 2020

BV březen 2020


Jindřiška a František Kučerovi píší o kapli a myšlence proč ji realizovat: 

Kaple sv. Františka - díl 11. - kameny pro oltář – pokračování

Tak jak jsme již uvedli v první části příběhu o kamenech pro oltář do kaple svatého Františka, vyžebrané kameny s námi putovaly po svatých místech Itálie a ujely možná až čtyři tisíce kilometrů, než se dostaly do našeho kraje k nám na poličsko.

Nejprve jsme je vyložili u nás doma a po dohodě s panem kameníkem a po patřičném vysvětlení co s nimi vlastně zamýšlíme, jsme je dovezli k němu do firmy v Poličce. Se svojí klidnou povahou nás vyslechl, neumím odhadnout, co si asi myslel, ale je pravda, že zatím žádnou takovou zakázku nedělal a s ochotou se do tak, pro nás vzácného úkolu, pustil.

Nejprve bylo třeba zhotovit formu – bednu o rozměrech asi 120 x 60 centimetrů, dostatečně těsnou do výšky vrstvy 8 cm.

Dovezené kameny byly přebrány. Jeden, který svým tvarem a velikostí nejlépe odpovídal kropence byl vyčleněn a ostatní byly postupně rozřezány a poskládány do již zmiňované formy. Samozřejmě, že ty dva vzácné, ty, které později měly být vsazeny do oltářní desky a kropenky, jsme zatím schovali doma, aby nedošly k úhoně. Pan Němec a jeho pomocníci byli překvapeni, když jsme je prosili, aby veškerý „odpad“, který vznikne při opracování kamenů pečlivě ukládali do připravené nádoby.

Všechny tyto zbylé kamínky budou ještě trochu podrceny a bude možno si je při svěcení kaple vzít a alespoň si za svoji štědrost a podporu odnést domů malou památku z Assisi.

Po poměrně mravenčí práci, byla z nařezaných kamenů do formy, lícem dolů, vyskládána celá deska oltáře. Deska byla ještě vyztužena ocelovou sítí a na určenou tloušťku se vše zalilo epoxidovou pryskyřicí.

Všichni jsme s napětím čekali, jak to dopadne, protože pokud by tento experiment nedopadl dobře, tak by naše dobrodružství neslavně a hlavně předčasně skončilo.

Po odstranění formy, očištění a zabroušení se zdá, že výsledek je dobrý – máme oltářní desku.

V další části se na řadu dostala kropenka. Již zmiňovaný kámen, určený pro kropenku, měl trojúhelníkový tvar a dobrou tloušťku, takže jej nebylo nutné nějak zvlášť upravovat, pouze horní část byla zabroušena a byla do ní vykroužena prohlubeň pro svěcenou vodu. Potom v dalším pokračování byl do budoucí kropenky vsazen ten menší vzácný kamínek – bychom se také my ostatní mohli spojit s těmi svatými místy v Itálii, až si budeme namáčet prsty do svěcené vody a kamínku se dotýkat.

Oltářní deska, která byla již téměř hotová byla rovněž osazena tím větším vzácným kamenem tak, že se do připravené prohlubně na vrchní straně, nejprve ten vzácný kámen zalepil a potom ho šikovní kameníci do hladka zabrousili, aby nepřekážel při obřadech. Dnes vlastně tvoří jen takovou tmavší „čmouhu“ vpravo z pohledu kněze, ale dobře víme jak vzácná ta „čmouha“ je…

Pro spodní část oltáře jsme chtěli získat kámen přímo z Oldřiše, jako takový fortelný základ a aby došlo k symbolickému spojení Assisi a Oldřiše.

Po několika doporučeních, kde vhodný kámen najít jsme při nedělní vycházce jeden nejvhodnější objevili a pak se pouze čekalo, až zamrzne. Toho jsme se ale bohužel nedočkali a už nás začal trápit čas, aby se vše stihlo. Byl vybrán poslední pátek v únoru, jako den nejvhodnější k odvozu z pole. Zamluvili jsme bagr, ale v pátek bylo asi dvacet centimetrů sněhu. Kámen jsme i přesto dovezli a nechali u pana kameníka zpracovat. Nyní je již i tento náš oldřišský kámen na spodním i horním konci seříznutý, ještě do něj budou osazeny dva ocelové čepy pro lepší spojení s oltářní deskou.

Tím se druhá část příběhu o oltářních kamenech uzavírá a poslední část bude již o dovezení a instalaci v kapli.

Jak pokračují práce na kapli

Kaple sv. Františka díl 10. - Jak pokračují práce na výstavbě kaple v Oldřiši - stavební deník

Přijměte od nás poděkování za veškerou podporu stavby kaple, je pro nás velmi zavazující tuto podporu přijmout a zhmotnit ve stavbě vaší kapličky.

Připojujeme výčet prací, které se v poslední době na kapli provedly:

Rekapitulace:

Kaple sv. Františka v Oldřiši – část 9. Slovo P. Milana Romportla

V knize knih, jak se někdy Bibli říká, bychom mohli nalézt verš: A uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: „Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat; oni budou jeho lidem, on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem“ (Zj21,3).

Myslím si, že tato slova, která jsem záměrně vybral do úvodu tohoto článku, velmi pěkně vystihují mimořádnou událost, ke které v obci Oldřiš v těchto měsících dochází. Všichni jsme svědky toho, jak si dovolím tvrdit, že v samotném centru obce vyrůstá stavba, která svým významem zasahuje a snad i přesahuje životy všech občanů obce a celé farnosti, ale nejenom jich. Není v dnešní sekularizované společnosti až tak samozřejmé, že by byl postaven nový kostel nebo větší kaple. Naopak. Mnohde tyto stavby, jak dobře víme, chátrají a ztrácejí svou přitažlivost. Nejenom tu architektonickou, ale i tu duchovní. Což se domnívám je veliká škoda, protože člověk by neměl ani v dnešní moderní době, jak někdy rádi říkáme, zapomínat na kořeny, zapomínat na svoji ukotvenost, na svoji historii, na hodnoty, které jsou hluboce vtisknuty do srdce každého člověka.

A proto je moji velikou radostí, že právě v době, kdy působím ve zdejší farnosti, vyrůstá nová kaple a ještě k tomu zasvěcená sv. Františkovi z Assisi, který je mým oblíbeným světcem. Ano vyrůstá stavba, do níž má být vtisknut odkaz a duch tohoto mimořádného světce. A já jsem moc rád, že jste o jeho životě a díle na stránkách Zpravodaje tak poutavým způsobem seznamováni, protože je to opravdu velmi důležité. Člověk by měl nejenom akceptovat, přijímat, smířit se s něčím, ale člověk by měl rozumět, chápat. Proč? Proč právě on sv. František, nebo také proč kaple a ne něco důležitějšího?

Nevím, jestli se vám někdy stalo, když jste přišli někde do kostela a nikdo tam zrovna v tu chvíli nebyl a vy jste se zastavili nebo třeba posadili, že vám bylo tak nějak dobře. Člověk si to ani nedokázal vysvětlit. Takový jakýsi pokoj, klid. A nejde vůbec o to, jestli jsem věřící nebo nevěřící. Mnohdy totiž lidé přichází jen, aby si urovnali myšlenky v prostoru, který k nim promlouvá a oni si ani mnohdy nedokážou představit, čím to je. A já věřím, že něco takového budeme moci prožívat i my. I u nás v obci, ve farnosti bude prostor, který k nám bude promlouvat, když se na chvíli zastavím, ztiším. Bude moci ke mně promlouvat to, co do tohoto místa bude vtištěno. A je přímo skvělé, že kaple bude na hlavní trase mezi obcemi, kde jak všichni dobře víme, putují mnozí cykloturisté a další.  Všichni budou pozváni samotnou koncepcí kaple, aby se zastavili na tomto místě a chvíli spočinuli. I jim bude nabídnut ten pokoj a to „něco“, co člověk nedokáže ani popsat, co si nelze koupit, ale snad jenom přijmout. Prostě tak, jak tam budu.  A co je na tom nejúžasnější, že takové místo zanecháme i generacím následujícím. A vy všichni na tom můžete mít podíl. To je naše kaple, to je naše místo, kde se i ty človíčku můžeš ctiít dobře. Pojď a zastav se. Věřím, že takových bude velmi mnoho.

Na závěr bych chtěl ještě sdělit, že když jsem jako duchovní správce farnosti informoval diecézního biskupa o záměru postavit novou kapli na území farnosti, on tuto zprávu s velkou radostí přijal. A tak věřím, že on sám to bude, kdo novou kapli, která se stane jistou dominantou obce a kterou budou mnozí obdivovat, sám vysvětí. Děkuji všem, kteří se o tak krásné dílo zaslouží, byť by to byl jen sebemenší skutek, příspěvek či povzbudivé a souhlasné slovo. Díky všem.                                                       

                                                                                                                             P. Milan Romportl

Kaple sv. Františka díl 8. - Kameny pro oltář do kaple svatého Františka v Oldřiši

     Jak jsme již v předešlých příspěvcích popsali, jednou z prvních věcí, kterou udělal svatý František po svém obrácení bylo to, že šel po městě Assisi a prosil – žebral o kameny na opravu kostela San Damiano, ve kterém měl vidění, kde ho Bůh vybízí k tomu, aby opravil jmenovaný kostel. Svatý František si to tenkrát špatně vyložil, a dnes už víme, že měl opravit celou církev, což se mu s Boží pomocí podařilo.

     Inspirováni touto příhodou jsme, jako jednu z prvních věcí při stavbě kaple v Oldřiši, zaslali paní starostce města Assisi prosebný dopis, ve kterém jsme jí popsali záměr – stavbu kaple v Oldřiši a pro lásku Boží, jsme ji prosili o kámen, který by byl použit jako oltářní. Bohužel se nám však dostalo odpovědi, že její úřad žádné dary neposkytuje.

     Myšlenka na propojení budované kapličky svatého Františka s jeho rodištěm jsme se nechtěli vzdát a rozhodli se vyžebrat kámen osobně. S naivní představou a bez znalostí italštiny jsme si naplánovali, že během dovolené v Itálii se pokusíme získat kámen pro oltář.

     Hned po příjezdu do Assisi začala sháňka po nějakém vhodném kamenu, celé město je z nich vystavěno, nikdo jim nepřikládá nějaké větší pozornosti. Kameny tam již není dovoleno těžit a ty, které se nám zdály nejvhodnější by nám asi nikdo nedaroval.

     Druhý den se na nás usmálo štěstí a nalezli ten správný, na oltář jako dělaný, ležel nedaleko našeho penzionu, měl ty správné rozměry, a protože jsme měli s sebou přeložený prosebný dopis, hned jsme se pustili do akce.

     Majitelem kamene byl i majitel celého penzionu a přilehlé zahrady. Dali jsme mu přečíst zmiňovaný dopis, ale podle výrazu tváře jsme poznali, že od dob svatého Františka se u nich hodně změnilo a na nějaké žebrání – nebo spíše darování nejsou připraveni. Byli jsme odmítnuti s tím, že ten kámen je moc vzácný, že na něm je ze spodní části (kterou jsme nemohli vidět) vyrytý nějaký vzácný znak z římské doby a že ho dostal při nějaké životní příležitosti (tomu jsme nerozuměli), tudíž tedy není vhodný k darování. Na dotaz, zda by o nějakém vhodném nevěděl (anglicky) odpověděl, že anglicky nerozumí a o kamenech neví, těžba je zakázána. No dobře, po podrobnějším průzkumu jeho zahrady jsme postupně nabyli dojmu, že se o různé kameny zajímá a dalších několik zajímavých a vhodných jsme našli.

     Nazítří ráno jsme zavolali mé sestře, která italštinu ovládá, aby nám pomohla s prosbou o kameny a spolehli se na její výmluvnost. První formální pozdravy vystřídal proud italštiny, která postupně proměnila chladný až studený výraz obličeje našeho pana domácího na úsměvem rozzářený obličej člověka, který je velmi potěšen tím, že může darovat něco ze svého pro tak ušlechtilý účel. Zcela se změnil a nabídl nám kameny ze svých zásob – mramor přímo z pohoří Monte Subasio. Potom už šlo vše hladce a společně jsme vybrali celkem čtrnáct kamenů a pro jistotu raději hned naložili do auta. K nim jsme přibrali ještě dva menší, které jsme potom postupně pokládali na všech těch vzácných místech, aby se propojilo Assisi s Oldřiší. Takže ony dva kamínky jsme položili na oltář v San Damiáno, kde se svatý František obrátil, na křtitelnici u které byl pokřtěn, položili jsme je i na jeho hrobě, v bazilice svaté Kláry, vložili jsme je do rukou bronzového františkána, který vyhlíží z Assisi dolů do údolí a medituje nad zázrakem Božího stvoření, položili jsme je i v Rivotorto, na místě vzdáleném od Assisi asi 5 kilometrů, kde se první spolubratří usadili, když se vrátili od papeže, v malé kapličce Porciunkuli, kde je střed Františkova působení a kde se svými bratry trávil nejvíce času a položili jsme je i na místě za Porciunkulí, kde svatý František zemřel. Kaple Porciunkule je vzorem, podle kterého je i budována kaple v Oldřiši. Ještě jsme je položili u oltáře v kostele ve městě Gubio, kde svatý František uklidnil místního lidožravého vlka.

     Při dalším putování jsme potom kameny položili na místě, kde žil, konal zázraky a zpovídal světec, františkán minulého století pater Pio, který měl podobně, jako svatý František na rukou, nohou a na boku Kristovy rány – stigmata. Posledním místem, kde jsme položili oba kameny byla jeskyně svatého Michaela Archanděla na hoře San Michael, která je již od pátého století jedním z nejvýznamnějších míst poloostrova Gargano.

     Jedno malé vysvětlení, proč jsme všude nosili a pokládali ty kamínky dva? Jeden ten větší bude po domluvě s panem kameníkem Němcem zasazen do oltářní desky, aby se ho mohly dotýkat posvěcené ruce kněží při bohoslužbách a propojila se tak kaple svatého Františka v Oldřiši s rodištěm a svatými místy v Assisi, no a ten menší bude zasazen do kropenky u dveří, abychom se ho mohli dotýkat mi všichni ostatní při žehnání.

Na dotaz, čím že moje sestra tak radikálně obměkčila našeho pana domácího se nám dostalo odpovědi, že mu řekla, že je řeholnice (to je pravda) a na to, že jsou Italové velmi citliví a většinou se v nich probudí to nejlepší, co v nich je.

Kaple sv. Františka 7 díl

Na měsíc srpen připravujeme dvoustranu fotografií z putování po Assisi.

Jak pokračují práce na výstavbě kaple v Oldřiši - stavební deník

Svitavský deník zveřejnil článek o výstavbě kaple. Je možné si jej přečíst na internetových stránkách:

 

https://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/v-oldrisi-postavi-diky-darum-od-lidi-novou-kapli-20190715.html

 

Kaple sv. Františka díl 6. – Kaple Porciunkule

Jedna z kaplí, které sv. František po svém obrácení opravil z vyžebraného materiálu a almužen je kaple Panny Marie Andělské, zvaná Porciunkule. V té době byla kaple zpustlá a zarostlá v dubovém lese.

Časem dostal František kapli darem pro své první druhy za podmínky, že z něho učiní centrum své společnosti. František si toto místo oblíbil a před svou smrtí prosil bratry, aby kapli nikdy neopustili. Tak se i stalo a františkáni zde dodnes žijí a starají se o poutní místo.

Jméno Porciunkule je tvořeno z latinského slova portio, které ve zdrobnělině zní porciunkule, představuje nejmenší částečku, podíleček. Vyjadřuje skromnost a jen ty nejnutnější potřeby, které františkáni potřebovali k životu, aby přežili.

V kapli Porciunkule se odehrály i další významné události,

Na příkaz papeže Pia V. byl v 16. století nad kaplí postaven nový, velkolepý chrám. Stavba baziliky Panny Marie Andělské trvala více, než sto let.

Jak pokračují práce na výstavbě kaple v Oldřiši - stavební deník

Kaple sv. Františka  díl 5. – Svatý František šiřitel pokoje

Svatý František toužil po míru a pokoji mezi všemi lidmi. Sám šířil myšlenku pokojného soužití. Připisuje se mu i modlitba, ve které prosí, aby se stal nástrojem pokoje, aby přinášel lásku, odpuštění a dobro tam kde tyto hodnoty chybí. Podobný postoj může být inspirující i pro každého z nás.

Papež František a mírové snahy

V dnešní době také papež František vyzývá vlivné lidi, aby znovu objevili hodnoty spravedlnosti a dobroty. Sám jde v mírových snahách příkladem tím, že navštěvuje představitele různých zemí a náboženství. Společně se pak snaží o vytvoření lepších podmínek pro slabé a znevýhodněné.

Jak pokračují práce na výstavbě kaple - stavební deník

    

      Kaple sv. Františka   díl 4. – Svatý František a sultán

Pro mnohé z nás bude otázka vztahu svatého Františka a islámu velmi překvapivá a možná právě v dnešních, tak citlivých časech inspirující. Letos je to právě 800 let, kdy František z Assisi během křižácké výpravy vstoupil do nepřátelského tábora v naději, že se mu podaří obrátit egyptského sultána Malika al-Kamila na křesťanství, což byla na tu dobu velice naivní představa. Po strašlivé zkušenosti z válečného pole a z vězení doufal, že ukončí násilí křižáckých výprav tím, že se smíří se sultánem. Využil příležitosti a v době krátkého příměří a se mu podařilo dostat ještě s jedním bratrem až k samotnému sultánovi. Lze považovat za zázrak, že sultán okamžitě nenařídil svým vojákům, aby oba mnichy popravili. František patrně začal pozdravem, který používal při každé příležitosti: „Pokoj Páně ať je s tebou.“ Pozdrav spojil s hlubokou úklonou, načež sultána přátelsky objal a pomodlil se za ukončení násilí ve světě. Al-Kamil si možná všiml podobnosti Františkova přivítání s typicky arabským mírovým pozdravem as-salamu aleikum, čili „mír s tebou“. Legenda vypráví, že se sultán obrátil, ale jako muslimský vládce to nemohl veřejně přiznat. Začal Františkovi důvěřovat a po několik dní byli František a bratr Illuminato váženými hosty v táboře muslimů.Do dnešních dob i přes velmi komplikované vztahy, muslimové františkány tolerují, a dokonce k nim mají i úctu jako k duchovním osobám. Na územích ovládaných muslimy jsou to právě františkáni, kdo zde mohou veřejně působit.

Jak pokračují práce na výstavbě kaple - stavební deník

https://transparentniucty.moneta.cz/homepage?accountNumber=228060448

Nadále prosíme o finanční příspěvky na stavbu vaší kaple. Případné dary je možné vložit přímo v bance na transparentní účet, nebo zaslat převodem. Pro ty, kdo by chtěli přispět na výstavbu kaple je i možnost předání daru na Obecním úřadě v Oldřiši u paní účetní.

                                              

Kaple sv. Františka díl 3. – Svatý František a příroda

Svatý František z Assisi je patronem ekologů, přírody a zvířat.

Svůj obdiv ke Stvořiteli projevoval František i horoucí náklonností ke všemu živému, k lidem, ke zvířatům i rostlinám. František opěvuje živou i neživou přírodu a ke všemu tvorstvu nachází svůj bratrský vztah. Mluvil se zvířaty stejným způsobem, jako kdyby mluvil k lidem. U Františka lze postřehnout určitá "ekologická" nařízení a přání, která se týkají přírodních prvků, konkrétně rostlin a živočichů. Jedná se nařízení ve své době nezvyklá. František například nařizoval při řezání dřeva, aby nebyly stromy káceny přímo u země, ale aby jim byla nechána možnost znovu obrazit. Zahradníka prosil, aby nezkulturňoval celý prostor zahrady, aby měly i plané rostliny možnost růst. Z jeho lásky ke všemu stvořenému vzniká i jedna z jeho nejznámějších modliteb – Chvalozpěv stvoření, o které se říká, že je oknem do Františkovy duše.

Papež František a ekologie

Právě toto okno do Františkovy duše a jeho úvodní slova: „Laudato si“ (Buď pochválen), slova, kterými začíná slavný Chvalozpěv stvoření sv. Františka, použil jako titul svojí encykliky papež František, ve které vyzývá všechny k „ekologické konverzi (obrácení)“. Odpovědnost za péči o náš společný domov, zahrnuje také lidský a sociální rozměr, který je propojený s otázkami životního prostředí. Podle papeže Františka chybí světu adekvátní kultura a ochota změnit životní styl, produkci a konzum. Na základě biblických zpráv o stvoření světa uvádí, že lidská bytost je založená na třech základních vztazích, jež jsou mezi sebou úzce propojeny: vztah s Bohem, s bližním a se zemí. V závěru encykliky vybízí celý svět k „ekologické konverzi“, kde výchozím bodem je změna životního stylu. Každá změna pak potřebuje motivace a výchovný proces, což znamená nepodceňovat výchovné programy, které mají vliv na konkrétní každodenní gesta, od šetření vody až po třídění odpadů.

 

Kaple sv. Františka díl 2. – krátký životopis

 

Svatý František z Assisi, byl pokřtěn jménem Giovanni (Jan), ale otec mu jméno časem změnil na Francesco (František). Narodil se roku 1181 nebo 1182 v Assisi v Itálii a zemřel 3. října 1226 v Porziuncule v Itálii.

V dětství a dospívání si užíval života v bohaté rodině, byl velice živý, veselý, bezstarostný, rozmařilý a mezi svými vrstevníky byl „král zábav“. Jeho snem bylo stát se udatným rytířem.

V roce 1201 bojoval v bojích války mezi Perugií a Assisi. Byl však zajat a uvězněn. Během svého pobytu ve vězení onemocněl a velmi pomalu a zdlouhavě se uzdravoval. Vlivem těchto osudových událostí nastala vnitřní proměna jeho osobnosti.

V roce 1207 při modlitbě v polorozpadlém kostelíku sv. Damiána (San Damiano) uslyšel hlas, který pravil:

“Františku, jdi a oprav můj dům“. Pod vlivem tohoto zážitku rozprodal František část majetku svého otce, aby měl peníze na opravy. Otec se rozhněval a svého syna z domu vyhnal. František opravil kostel, a poselství dál chápal tak, že má opravovat a budovat kostely. Nejdůležitějším dnem ve Františkově obrácení byl patrně 24. únor 1208, když během mše slyšel z úst kněze kázání o chudobě apoštolů a jejich úkolu hlásat radostnou zvěst. Pochopil, že jeho posláním je absolutní chudoba a nabádání k lásce k Bohu.

V roce 1224 se František stáhl do ústraní, na horu La Verna. V této době se začal podobat Kristu nejen způsobem svého života, ale i utrpením – na těle se mu objevila stigmata (rány Kristovy na rukou, nohou a boku). Do Assisi se vrátil těžce nemocen, oslaben a vlivem oční choroby postupně ztrácel zrak.

Pro své zásluhy a uznání církví již za svého života byl nedlouho po své smrti svatořečen. (v roce 1228 papežem Řehořem IX.)

Katolíky vede druhý František z Assisi

Svatý otec František je svatému patronu Františkovi z přelomu 12. a 13. století v lecčem podobný, byť v podmínkách století 21. a v rámci jeho úřadu. V jeho dosavadní domovině ho nazývali "kardinál chudých".

František upřednostňuje na veřejnosti pokud možno nenápadné vystupování. V jeho domovině ho často vídali, jak jede autobusem nebo metrem. V Buenos Aires obýval skromný příbytek v budově kurie nedaleko katedrály na náměstí Plaza de Mayo. Také ulicemi Říma se pohybuje nejraději inkognito v tmavém plášti a bez kardinálského klobouku.

Je jedním z pěti dětí italských přistěhovalců do Argentiny, jehož otec pracoval na dráze, rozhodně nevyhledává pozornost médií. Těší se ale z blízkosti lidí. Žije skromně a namísto velkých slov a gest se prezentuje činy a postoji. Je sympatický, klidný a otevřený kompromisům. Není bez zajímavosti, že jedním z jeho prvních činů po zvolení papežem byl odjezd od hotelu v němž byl ubytován, kde si sbalil věci, zaplatil a rozloučil se…

Volba papežova jména - František - je téměř synonymem pro obrodu církve.

Kaple sv. Františka -  Díl 1.

Plán připravit projektovou dokumentaci se nám v současné době daří plnit. Rádi bychom vše stihli do jara, kdy bychom spolu s vámi stavbu započali. Čas Vánoc je spojený také se svatým Františkem, kterému kaple bude zasvěcena. Tradice stavění jesliček pochází právě od svatého Františka z Assisi. Na kopci nedaleko vesnice  Greccio vytvořil první  živé  jesle,  aby  lidem  ukázal  skutečnost,  do  které  se  narodil Ježíš. Zima, zápach zvířat, tvrdé jesle, sláma – to všechno promlouvalo k lidem mnohem důrazněji, než pouhé vyprávění o této události. Možná poprvé v životě si začali uvědomovat, v jakých nesnázích se novorozený Ježíš ocitl, když mu chybělo vše potřebné. 


Stavební záměr

Rychlý kontakt

Obec Oldřiš

Oldřiš 132

569 82, p.Borová

IČO: 00277070

obec.oldris@email.cz

starosta.oldris@email.cz

podatelna.oldris@email.cz

(pouze úřední záležitosti)

461 747 117 pevná linka, fax

724 729 318 starosta - M. Serafin

702 120 281 účetní - R. Koutná

datová schránka : kn6a46r

číslo účtu: 1231377379/0800

---------------------------------------

Základní škola - 461 747 161 

Mateřská škola - 461 747 145

Školní jídelna -   461 747 120

Kalendář akcí

  • Po
  • Út
  • St
  • Čt
  • So
  • Ne
  •  
  •  
  •  
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17
  • 18
  • 19
  • 20
  • 21
  • 22
  • 23
  • 24
  • 25
  • 26
  • 27
  • 28
  • 29
  • 30
  • 31
  •  
<< >>

Anketa

Není vypsána žádná anketa

Počasí v Oldřiši

Dlouhodobá předpověď počasí
Copyright © 2010 Obec Oldřiš | Vytvořilo SOFICO-CZ, a.s. | Sitemap | Prohlášení o přístupnosti