+ -
  • Po
  • Út
  • St
  • Čt
  • So
  • Ne
  •  
  •  
  •  
  •  
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17
  • 18
  • 191
  • 20
  • 21
  • 22
  • 23
  • 24
  • 251
  • 26
  • 27
  • 28
  • 29
  • 30
  • 31

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Dlouhodobá předpověď počasí

TOPlist

Obec Oldřiš (okres Svitavy), oficiální stránka obce (https://www.oldris.cz/)

O obci

Oldřiš se nachází v oblasti Českomoravské vrchoviny na severovýchodním okraji pahorkaté části Hornosvratecké vrchoviny. Celá jižní část Oldřiše patří do chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Obec leží v údolí Černého potoka, který patří mezi přítoky nedaleké řeky Svratky z povodí Moravy.

Severní částí katastru prochází rozvodí mezi Svratkou a Labem, takže je zde i malá část patřící do povodí řeky Loučné a Labe. Tato část obce (severní) je souvisle zalesněna, tvoří ji les Královec. Rovněž jižní cíp Oldřiše tvoří souvislý lesní porost - les Žleby. Střed obce tvoří zemědělská půda s ojedinělými lesíky - Babín, Štemberk s kopcem Velký Stanov, Kašparův a Zelendův les. Podél toku Černého potoka po obou březích se rozkládá samotná zástavba obce - domy se zahradami.

Školáci mají v obci možnost navštěvovat jednu základní školu nižšího stupně a pro menší děti je k dispozci škola mateřska. Pro využití volného času je v obci k dispozici víceúčelový sportovní areál s pískovým doskočištěm, velkým hřištěm s umělým povrchem  a další malá dětská hřiště - sportoviště. Velký  areál s vybavením na venkvoní akce ( diskotéky, taneční zábavy, sportovní a hasičské soutěže) je za kulturním domem - Orlovnou na horním konci obce. Dále bychom v obci našli knihovnu a to v budově obecního úřadu. Střed obce zdobí kaple sv. Františka z Assisi, která byla nově vystavěna v letech 2019-2020 z darů obyvatel a manželů Kučerových ze Sebranic.V kapli kromě mší probíhají i svatby, vítání občánků obce či jné drobné společenské akce. 

Obec je plynofikována, odkanalizována a má veřejný vodovod. Vesnicí prochází železnice s vlakovou zastávkou ve středu obce. Autobusová doprava spojuje se světem osadu Babku. Další osadou patřící k Oldřiši je Přibylov a část Dědka.

Z dějin obce

Ves Oldřiš (německy Ullersdorf, lidově Voldříš) se rozprostírá podél Černého potoka který se v roce 1269 nazýval Borovnice) 3 km západně od Poličky. V písemných pramenech se Oldřiš poprvé objevuje v roce 1349 jako Borouia siue Ulriciuilla , tedy Borová aneb Oldřiš v listině, již pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic žádá papeže Klementa VI. o přidělení části duchovenstva od pražské a olomoucké diecéze k nově zřízenému biskupství v Litomyšli. Z formulace lze soudit, že Oldřiš  byla původně spojená s Borovou v jednu obec a k jejich rozdělení došlo teprve později, pravděpodobně okolo roku 1547. Západní část zůstala Borovou a východní část Oldřiší.

 Oldřiš se připomíná také v listině z roku 1474, kterou český král Vladislav II. Jagelonský potvrdil práva a výsady města Poličky, kde je psáno že… „ potvrzuje všechna privilegia předky jeho jim udělená, jakož i držení vesnic pod šos městský příslušejících….“. Touto listinou se snad stala Oldřiš součástí poličského panství, ale předpokládá se, že se tak stalo již v předhusitském období.

Roku 1547 se Polička a i „oldřiští „ zúčastnili odboje proti králi Ferdinandovi I. a Oldřiš, stejně jako veškerý feudální  majetek  byla Poličce zkonfiskována. Vesnice byly dány pod správu sousedního rychmburského panství a město ji mohlo vykoupit teprve v roce 1558. Podruhé přišla Polička o své vesnice za účast v odboji proti Habsburkům v letech 1618-1620, vráceny ji byly za peněžitou úhradu v roce 1628.  Ves Oldřiš byla součástí poličského městského panství až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. V letech 1850 - 1855 příslušela obec Oldřiš k politickému okresu Litomyšl, v letech 1855 - 1940 pak k politickému okresu Polička. V období druhé světové války, resp. v letech 1940 - 1945 byla opět součástí politického okresu Litomyšl. Po roce 1945 náležela obec opět k okresu Polička, od roku 1960 pak k okresu Svitavy. Po zániku okresů k 31. 12. 2002 je obec Oldřiš součástí Pardubického kraje.

 V období reformace i protireformace v 18. století, tzv. násilného pokatoličťování, byl odpor místních protestantů tak houževnatý, že vyvrcholil popravou jeho 3 obyvatel. Panská půda zde byla dědičně rozdělena sedlákům za vlády Marie Terezie v roce 1778.

V roce 1888 zde byla zřízena trojtřídní obecná škola s českým jazykem vyučovacím, dále hasičský sbor a kampelička. Železnice-Svitavy-Polička-Skuteč se zastávkou v obci byla vystavěna a zprovozněna v roce 1897.

Ještě na počátku 20.století pracovaly v obci 4 mlýny, z toho 3 s pilami. Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím, v zimě pak tkalcovstvím, výrobou vlasových sítěk a vyšíváním prádla.

Zatím nejvyššího počtu obyvatel dosáhla Oldřiš v roce 1869, kdy zde v 188 domech žilo 1160 lidí.

Název Obce

Podle Antonína Profouse vznikl název vsi z osobního jména Oldřich a znamenalo Oldřichův dvůr, hrad apod. Tomu odpovídá i souběžný název Ullersdorf. V literatuře se často objevuje tvrzení, že Oldřiš dostala jméno podle knížete Oldřicha ( vládl 1012-1033,1034), to však není nijak historicky podloženo. K roku 1547 se ves uvádí ve tvaru "Oldřiš", v roce 1654 pak jako "ves Woldržisse", v roce 1789 byl užit název vsi ve tvaru "Woldržisz"

Osídlení

K osídlení území obce došlo především v údolí podél obou břehů Černého potoka v délce cca 3 km, je souvislé a vede nepřetržitě od Borové až do Sádku. Kdyby nebylo silničních tabulí označujících jednotlivé obce, stěží by se dalo rozeznat, ve které obci se právě nacházíme. Toto vzájemné propojení obcí je ve zdejší krajině jevem nevídaným a nemá na Českomoravské vrchovině obdoby. Tento jev je způsoben také určitou rozvolněností tradiční zástavby. Ta je tu tvořena tradičními zemědělskými usedlostmi od sebe vzdálenými cca 50 m a o samotě stojícími domy mezi lesíky a poli. Součástí obce jsou také osady v její jižní části Přibylov a Dědek a v části severní – osada Babka podél silnice I/34. Místní název lesa „Štamberk“ (též Štramberk) se vztahuje k osobě sedláka Štambery, který zde podle pověsti viděl poklad v otevřené hoře. V lese „Babín“ se zase pravidelně slétávaly čarodějnice, dnes už prý ne tak často. Okolní kraj i sama obec byla inspirací pro řadu umělců, např. spisovatelku Terezu Novákovou, či hudebního skladatele Bohuslava Martinů („Otvírání studánek“).

Zajímavosti

Lidová architektura – stará stavení typu „poličských dvorců“ vystavěná napůl ze dřeva a napůl zděná. Vodní pila z 19.století s původním zařízením.

U zbořených mostů – je rybník, kde jsou zachovány dva kamenné  oblouky se starého mostu, který spojuje Oldřiš a Široký Důl.

Orlovna – v jejíž průčelí je sv. Václav na koni od sochaře Kadlece, rodáka z nedaleké Borové. S její výstavbou se začalo v roce 1928 a otevřena byla v září roku 1929 k tisíciletému miléniu sv. Václava.

Drobné stavby

Sepsala : Romana Koutná s použitím literatury Stanislava Konečného